Kde databázi provozovat

Databáze musí někde běžet. Pro první aplikaci existují tři rozumné cesty a jedna špatná odpověď.

Tři možnosti

1. Soubor vedle projektu

   SQLite. Databáze je jeden soubor, nic se nemusí nastavovat. Skvělé na vývoj a na malé jednouživatelské věci.

2. Databáze jako služba

   Někdo ji provozuje za tebe a ty dostaneš přístupovou adresu. Zálohy, aktualizace a dostupnost řeší on. Nejrozumnější volba pro první aplikaci naostro.

3. Vlastní server

   Maximum kontroly, maximum práce. Aktualizace, zálohy, bezpečnost i dostupnost jsou na tobě. Nedělej to, dokud nemusíš.

Dvě databáze, ne jedna

Zásadní pravidlo: vývojová a produkční databáze jsou dvě různé věci.

Připojení a přístupové údaje

Adresa databáze i heslo patří do proměnných prostředí. Nikdy do kódu.

# Zkopíruj do .env.local a doplň skutečné hodnoty.
DATABASE_URL=

Lokálně máš v .env.local adresu své vývojové databáze. Naostro se stejná proměnná nastaví ve službě, kde aplikace běží – s adresou produkční databáze.

Podrobně v lekci o proměnných prostředí.

Zálohy

Nejdůležitější a nejopomíjenější část celého modulu.

1. Zjisti, jestli vůbec jsou

   Spravované databáze obvykle zálohují automaticky. Obvykle neznamená vždycky – ověř to.

2. Zjisti, jak často a jak dlouho se drží

   Denní záloha se sedmidenní historií je rozumné minimum.

3. Vyzkoušej obnovu

   Tenhle krok všichni přeskočí. Záloha, kterou jsi nikdy neobnovil, je jen naděje.

Zkontroluj mi provoz databáze v tomhle projektu:

1. Kde běží produkční databáze a kdo ji spravuje?
2. Jsou nastavené automatické zálohy? Jak často a jak dlouho se drží?
3. Jsou přístupové údaje jen v proměnných prostředí,
 nebo je něco i v kódu nebo v Gitu?
4. Může se k produkční databázi připojit vývojové prostředí?
5. Co se stane s daty, když aplikaci omylem smažu ze služby,
 kde běží?

U každého bodu napiš stav a co bys doporučil změnit.

Bod 5 je nepříjemná otázka, kterou si nikdo neklade předem.