Když se to zamotá

Stane se to všem. Opravuje se jedna věc, rozbije se druhá, opraví se druhá, rozbije se třetí. Po hodině je projekt v horším stavu než na začátku a ty jsi unavený.

Tahle lekce je o tom, jak z toho vylézt.

Jak poznáš, že se to zamotalo

Signály, které se vyplatí sledovat:

1. Třetí pokus o to samé

   Když se stejná věc nedaří napotřetí, další pokus stejným způsobem nepomůže.

2. Oprava rozbíjí něco jiného

   Klasické „vytlouct klín klínem“. Znamená to, že problém je jinde, než hledáte.

3. Přestáváš vědět, co je v projektu

   Když nedokážeš říct, co se za poslední hodinu změnilo, ztratil jsi přehled – a to je horší než ta chyba.

4. Claude začne opakovat

   Navrhuje řešení, které už jste zkusili. Signál, že konverzace je přetížená.

Čtyři východiska

Zkoušej je v tomhle pořadí.

1. Nová konverzace

Nejlevnější a překvapivě účinné. Konverzace mohla nasbírat rozpory a zavržené přístupy.

Zasekl jsem se. Popíšu situaci od začátku.

Projekt: [CO TO JE]
Chci: [CÍL]
Co jsem zkoušel: [SEZNAM POKUSŮ]
Co se stane: [SOUČASNÝ STAV]

Prohlédni si projekt a napiš mi:
1. Co je podle tebe skutečná příčina.
2. Jestli je můj přístup správný, nebo jestli to jde jinak.
3. Co bys udělal ty.

Zatím nic neměň.

Bod 2 je důležitý. Často se ukáže, že problém není v provedení, ale v přístupu.

2. Návrat k poslednímu funkčnímu stavu

Když se hromadí neúspěšné pokusy, nejlepší krok je zahodit je a začít znovu s tím, co teď víš.

Zní to jako prohra. Není. Hodina práce, která nevedla k cíli, není hodnota, kterou by mělo smysl chránit. To, co má hodnotu, je informace, kterou jsi získal – a tu si neseš s sebou.

3. Rozdělit problém

Když se nedaří velká věc, zkus nejmenší možnou verzi.

Nefunguje: [POPIS]

Nesnaž se to opravit. Místo toho udělej nejjednodušší možnou verzi,
která ten problém ukáže – ideálně na jedné stránce nebo v jednom souboru,
bez zbytku aplikace.

Až budeme mít nejmenší příklad, kde se to děje, budeme vědět, co to
způsobuje.

Tomuhle se říká minimální reprodukce a je to nejsilnější technika při hledání záhadných chyb. Modul 10.

4. Nechat to být do zítřka

Nezní to technicky, ale funguje to. Pokud tě netlačí termín, zavři to.

Zítra se skoro vždycky ukáže, že problém je někde jinde, než jsi hledal.

Co dělat, aby k tomu nedocházelo

1. Commituj po každé funkční změně

   Nejúčinnější prevence vůbec. Zamotání vzniká z hromadění neuložených pokusů.

2. Jedna změna za jedno kolo

   Když měníš tři věci najednou a rozbije se to, nevíš která.

3. Nová konverzace na nové téma

   Nemíchej dohromady vzhled, databázi a nasazení v jednom vlákně.

4. Ptej se na příčinu, ne na opravu

   „Oprav to“ vede k pokusům. „Zjisti, proč se to děje“ vede k řešení.

Prompt na vylezení ze slepé uličky

Zastavme se. Nechci další pokus o opravu.

Napiš mi:
1. Co přesně se snažíme udělat.
2. Co jsme dosud zkusili a proč to nevyšlo.
3. Jaké jsou možné příčiny – vyjmenuj aspoň tři, i ty méně pravděpodobné.
4. Jak bychom u každé z nich ověřili, jestli je to ona.
5. Existuje jiný přístup k tomu, čeho chci dosáhnout?

Nic neměň, dokud se nedohodneme.

Bod 5 je ten, kvůli kterému to celé má smysl. Někdy je odpověď „to, co se snažíš udělat, jde udělat úplně jinak a jednodušeji“.