Modul 06 · Jak funguje software

API, požadavky a JSON

Jak spolu programy mluví. Tři pojmy, které uslyšíš pořád, vysvětlené bez zbytečné teorie.

12 minlekce 35/107

Po lekci umíš

  • Víš, co je API a proč se mu říká rozhraní
  • Rozumíš tomu, co je požadavek a odpověď
  • Poznáš JSON a víš, k čemu je
Obsah lekce (5)

Tři pojmy, které spolu souvisí a dohromady popisují, jak si programy předávají informace.

API

API je domluvený způsob, jak se jeden program zeptá druhého.

Existují dva druhy API, se kterými přijdeš do styku:

  1. Cizí API

    Někdo jiný nabízí službu a ty se jí ptáš. Předpověď počasí, kurzy měn, odeslání e-mailu, platby, mapy. Obvykle potřebuješ klíč.

  2. Tvoje vlastní API

    Tvůj frontend se ptá tvého serveru. „Dej mi seznam mých úkolů.“ „Ulož tenhle záznam.“ Tohle vzniká automaticky, když stavíš aplikaci.

Požadavek a odpověď

Komunikace přes API má vždycky dvě části: požadavek (request) a odpověď (response).

Požadavek obsahuje:

  • adresu – kam se ptám;
  • metodu – co s tím chci dělat;
  • hlavičky – doprovodné informace, často včetně přihlášení;
  • tělo – data, která posílám (u některých metod).

Metody, které uvidíš:

MetodaCo znamená
GETDej mi data. Nic nemění.
POSTVytvoř něco nového.
PUT / PATCHZměň něco, co existuje.
DELETESmaž.

Odpověď obsahuje hlavně stavový kód a data.

KódCo znamená
200V pořádku
201Vytvořeno
400Poslal jsi nesmysl
401Nejsi přihlášený
403Jsi přihlášený, ale nesmíš
404Nenalezeno
429Moc dotazů, zpomal
500Chyba na straně serveru

JSON

JSON je formát, ve kterém si programy předávají data. Je to text, který zvládne přečíst i člověk.

Ukázka JSON
{
  "jmeno": "Martin",
  "email": "martin@example.cz",
  "aktivni": true,
  "projekty": ["web", "aplikace"],
  "pocetProjektu": 2
}

Pravidla, která stačí znát:

  • Složené závorky {} obalují objekt – skupinu údajů, které patří k sobě.
  • Hranaté závorky [] obalují seznam.
  • Text musí být v uvozovkách, čísla ne.
  • Mezi položkami je čárka, za poslední položkou ne.

Kdy o tom Claude bude mluvit

  • „Uděláme API endpoint na /api/ukoly.“ → Vytváří adresu, na kterou se bude frontend ptát.
  • „Vrací to 401, takže problém je v autentizaci.“ → Není přihlášený nebo chybí token.
  • „Odpověď je JSON, tak si z něj vytáhneme pole items.“ → Data přišla v JSONu a bere si z nich jednu část.

Co se může pokazit

  1. Klíč v prohlížeči

    Když se frontend ptá cizího API přímo, klíč musí být v prohlížeči – a tím je veřejný. Řešení: ptá se tvůj server, klíč zůstane u něj. Modul 13.

  2. Limit dotazů

    Cizí API mívají limit. Když ho překročíš, dostaneš 429. Řešení bývá výsledky si ukládat a neptat se pořád dokola.

  3. Cizí služba nefunguje

    Stane se. Aplikace na to musí být připravená a ukázat srozumitelnou hlášku, ne prázdnou obrazovku.

  4. Změna formátu odpovědi

    Cizí API se občas změní. Co včera fungovalo, dnes vrací něco jiného. Proto se u důležitých integrací hodí kontrola, že odpověď vypadá, jak má.

Pro zvídavé

Kromě REST API, které tady popisujeme, existují i jiné přístupy – například GraphQL, kde si klient sám určuje, jaká data chce, nebo streamovaná spojení pro průběžné aktualizace.

K první aplikaci to nepotřebuješ a Claude ti to nabídne, jen když to bude dávat smysl.

Co si odnést

  • API je domluvené okénko, přes které se jeden program ptá druhého.
  • Požadavek má adresu a metodu (GET, POST, PUT, DELETE), odpověď má stavový kód.
  • Kódy 401/403 = přihlášení a oprávnění, 404 = špatná adresa, 500 = chyba serveru.
  • JSON je textový formát dat. Přebývající čárka je nejčastější chyba.

Máš to za sebou?

Označ lekci jako hotovou, ať víš, kde jsi skončil. Nic se tím neuzamkne.

Obsah aktualizován: 21. srpna 2026