Jak přemýšlet jako člověk, který staví produkt
Nejčastější důvod, proč vibe-coded projekty skončí v šuplíku, není technický. Je to nejasné zadání.
12 minlekce 4/107
Po lekci umíš
- Umíš popsat, co stavíš, tak konkrétně, aby to šlo postavit
- Znáš rozdíl mezi funkcí a problémem, který řeší
- Umíš si stanovit, co znamená „hotovo“
Obsah lekce (4)
Když dáš Claudovi zadání „udělej mi aplikaci na úkoly“, dostaneš aplikaci na úkoly. Bude fungovat. A skoro jistě ji nikdy nepoužiješ.
Ne proto, že je špatně napsaná. Proto, že jsi nikdy neřekl, k čemu ti má být.
Tři otázky, které musíš umět zodpovědět
Než začneš cokoliv stavět, měl bys mít odpověď na tyhle tři věci. Napiš si je. Doslova, do souboru nebo do poznámek.
Kdo to bude používat a v jaké situaci
Ne „lidi“. Konkrétně: „já, každé pondělí ráno, když si plánuju týden.“ Nebo: „naše dvě recepční, když volá klient a potřebují rychle najít jeho poslední objednávku.“ Situace je důležitější než člověk – určuje, jestli má být aplikace rychlá, na mobilu, nebo s velkými tlačítky.
Co je teď špatně
Jaký konkrétní problém řešíš. „Zapomínám, komu jsem slíbil odpověď.“ „Hledám objednávku pět minut v e-mailech.“ Když na tuhle otázku nemáš odpověď, stavíš řešení bez problému a to se pozná až potom, co je hotové.
Podle čeho poznáš, že to pomohlo
Musí to být něco, co jde zkontrolovat. „Objednávku najdu do deseti sekund.“ „Za týden používání jsem nezapomněl na žádný slib.“ Tohle je zároveň tvoje definice hotovo.
Funkce nejsou produkt
Většina začínajících builderů udělá tuhle chybu: začne u seznamu funkcí.
„Bude tam přihlášení, dashboard, notifikace, export do Excelu, tmavý režim a nastavení.“
Seznam funkcí není produkt. Je to nákupní seznam bez receptu. Claude ti ho postaví celý, bude to trvat dlouho a výsledek bude nepoužitelný, protože nebude jasné, co je hlavní.
Nejmenší verze, která má smysl
Existuje jedna otázka, která ušetří víc času než cokoliv jiného:
Jaká je nejmenší verze téhle věci, která by mi už reálně pomohla?
U příkladu s recepční to není aplikace s účty, rolemi a historií. Je to jedno pole, do kterého se napíše telefonní číslo, a jeden seznam výsledků.
Postav tohle. Použij to. Teprve pak přidávej.
Jak z toho udělat zadání pro Claude Code
Až budeš mít odpovědi na tři otázky nahoře, můžeš z nich udělat zadání. Tenhle prompt použiješ v kurzu ještě mnohokrát.
Proměň nápad v zadání
Použij dřív, než necháš Clauda cokoliv stavět. Vrátí ti zadání, které jde skutečně postavit.
Chci postavit tohle: Kdo a kdy to používá: [POPIŠ SITUACI] Co je teď špatně: [POPIŠ PROBLÉM] Podle čeho poznám, že to pomohlo: [POPIŠ MĚŘITELNÝ VÝSLEDEK] Nic zatím neprogramuj. Nejdřív mi napiš: 1. Jak jsi zadání pochopil, vlastními slovy. 2. Jaká je nejmenší verze, která už dává smysl, a co v ní NENÍ. 3. Tři otázky, na které potřebuješ znát odpověď, aby ti bylo zadání jasné. 4. Co bys na mém zadání změnil, kdyby ses do toho měl pustit ty.
Ten čtvrtý bod je nejcennější. Claude ti často řekne, že tvoje zadání má díru, kterou jsi neviděl.
Vezmi jeden nápad ze seznamu z minulé lekce a projdi ho těmi třemi otázkami. Napiš odpovědi celými větami.
Pak si zkus odpovědět: kdyby ti to někdo postavil za hodinu, ale jen v jedné jediné funkci – kterou by sis vybral?
Co si odnést
- Než něco stavíš, měj odpověď na: kdo a kdy, co je špatně, jak poznám úspěch.
- Seznam funkcí není zadání.
- Vždycky začni nejmenší verzí, která už dává smysl.
- Nech Clauda zadání zkritizovat dřív, než ho začne plnit.
Máš to za sebou?
Označ lekci jako hotovou, ať víš, kde jsi skončil. Nic se tím neuzamkne.
Další lekceRealistická očekávání a bezpečnostObsah aktualizován: 21. srpna 2026