Nový vztah mezi člověkem a kódem

Deset let platilo jedno pořadí: nejdřív se naučíš jazyk, potom nástroje, potom stavíš. Kdo to pořadí porušil, obvykle skončil u návodu, kterému nerozuměl, a u projektu, který se rozbil.

Tohle pořadí přestalo platit. Ne proto, že by kód přestal být důležitý, ale proto, že se změnilo, kdo ho píše.

Co dřív stálo nejvíc času

Když se dřív někdo učil stavět weby, většina úsilí padla na věci, které s výsledkem neměly moc společného:

• zapamatovat si, jak se zapisuje cyklus v konkrétním jazyce;
• zjistit, proč se instalace nepovedla;
• najít, kde chybí středník;
• opsat konfiguraci z návodu a doufat.

Nic z toho nebylo o produktu. Byla to daň za vstup.

Tuhle daň dnes z velké části platí agent. Zbývá ti to, co je na softwaru vlastně zajímavé: rozhodnout, co má vzniknout, a poznat, jestli to vzniklo dobře.

Nové rozdělení práce

Všimni si, co je na tvé straně: samá rozhodnutí a kontrola. Nic z toho se nedá delegovat, protože jenom ty víš, co má vzniknout.

Čemu se tedy budeš učit

Kurz tě naučí tři vrstvy, v tomhle pořadí:

1. Jak vést agenta

   Jak zadat práci tak, aby výsledek odpovídal tomu, co máš v hlavě. Jak dávat kontext. Jak nechat Clauda naplánovat práci dřív, než začne psát. Jak reagovat, když se výsledek liší od očekávání.

2. Jak číst, co se stalo

   Nebudeš psát kód, ale budeš ho číst. Ne řádek po řádku – stačí poznat, co se změnilo a jestli to dává smysl. K tomu se naučíš Git, který je pro tohle nenahraditelný.

3. Jak funguje to, co stavíš

   Minimum technické gramotnosti: co je server, co je databáze, co je API, co je proměnná prostředí. Ne proto, abys to uměl napsat, ale abys věděl, o čem Claude mluví a kde hledat problém.

Čemu se učit nebudeš

Nebudeme se učit syntaxi jazyka nazpaměť. Nebudeme řešit, jestli je lepší for nebo map. Nebudeme probírat algoritmy ani datové struktury.

Ne proto, že by to bylo bezcenné. Ale protože to není to, co ti brání postavit první aplikaci.

Co zůstává tvoje odpovědnost

Tohle je jediná část lekce, kterou si zapamatuj doslova.

Agent napíše kód. Ty ho pouštíš ven. Když aplikace vyzradí data uživatelů, nikoho nezajímá, kdo ten řádek napsal. Odpovědnost je tvoje.

Proto v tomhle kurzu tak často narazíš na kroky typu „zkontroluj“, „ověř“, „ulož si bod návratu“. Nejsou tam pro pořádek. Jsou tam proto, že jsou to jediné návyky, které oddělují člověka, co staví software, od člověka, co má štěstí.